Cesta sv. Jakuba

Cesta sv. Jakuba

Na jakubových stezkach

V  roce 1986 Rada Evropy prohlasila španělské město Santiago de Compostella místo věčného odpočinutí sv. Jakuba – Evropskou stolicou kultury. V  teto době apelovala o rekonstrukci byvalých poutnických cest, které védly do středověkého sanktuaria. Brzy
v Evropě, zvlášť jeji západní části vznikla hustá sit jakubových cest. V  střední Evropě důležitým místem, zvlášť pro pelhřimy, je Lubań. Tady, jedná z najstarších a nejdůležitějších komunikačních cest Evropy – Via Regia, chapaná jako os jakubových cet, se křižuje z  cestou, která vede od města Olsztyn a protiná celé Polsko starou sudetskou trat. Proto Lubań je opravdovým uzlem polských cest, které vedou do Španelska. Musíme mít na vědomí fakt, že myšlenka pelhřimování cestou sv. Jakuba není jenom náboženskou zkušeností. Pelhřim, turista, nebo někdo, kdo se jenom nachodně nalezl na jakubové cestě, má možnost se dívat na bohaté a různorodné kulturní evropské dědictvi. Je velkým omylem, jestli někdo by myslel, že během cest můžeme obdivovat jenom pámatky svazane z  katolickým sacrum. Opravdu je to možnost poznání celého bohactví evropského dědictví, ve kterém se nachází tolik sacrum což profanum. Dodnes tiskem vydano dvě publikace o dolnoslézských jakubových cestach : Dolnoslezská cesta sv. Jakuba a Via Cervimontana. První od Emila Mendyka je bohatě ilustrovaném průvodce. Jeji hodnotou je velmi dobře připravený a zajímavý text a mnohé mapky. Velmi důležitou roli v kníze plní předmluva. Autor vyčerpávajícím způsobem s opravdovou vášni popsal podrobnosti navratu myšlenky cestování do Santiago a vysvětlil poslání celé iniciativy. Druhá publikace Via Cervimontana je komplementární vůči první kníze. Latinský název Via Cervimontana to část sudetské cesty z  Jelení Gory do Lubaně. Je třeba vzpomnit, že poutní cesta není cestou č. 30, ale probíhá severně od teto cesty. Nejdříve vede malebným údolím řeky Bobr, pozdějí se klikatí městečkami a vesničkami: Pokrzywnik, Radomice, Milecice, Lubomierz, Gryfow, Biedrzychowice a Olszyna. Autor zkrátka popsal kostely a šlechtické dvory, protože věděl, že mezi čtenaře patří milovnici architektury a dějin.