Historie obce
V první polovině 13. století čeští králové, kteří vládli v Milsku, zahájili širokou kolonizaci. Jedním z opatření bylo zakládání nových městských středisek. Kolem roku 1220 na levém břehu řeky Kwisy, vedle staré vesnické osady, vzniklo královské město s názvem Lubań. Dle plánů panovníka mělo nové městské centrum z jedné strany kontrolovat důležitý komunikační tah (Wysoka Droga/Vysoká cesta), z druhé naopak upevňovat místní obchodní vztahy. Lubań se v době svého založení nacházel v oblasti nazývané Milskem. S postupem času se pro označení území rozkládajících se mezi řekami Kwisa a Czarna Elstera začalo používat rovněž jiné názvy. Žáden z nich se však neujal tak silně jako Horní Lužice, který se ustálil ke konci 15. století. A tak Lubań byl a je hornolužickým městem, i když je od roku 1815 administrativně spojen s Dolním Slezskem.
Přestože byl Lubań založen českým králem, v průběhu staletí jeho obyvatelé vzdávali hold různým panovníkům. Od momentu založení do roku 1253 se město nacházelo pod žezlem českých monarchů. Potom přišlo období vlády markrabích braniborských z dynastie Askánců, které trvalo až do roku 1319. Následně, po krátkou dobu, tzn. v letech 1319 – 1346, byl pánem Lubaně slezský kníže Jindřich Javorský. Po jeho smrti se Lubań vrátil pod vládu českých králů. V letech 1469 – 1490 město podléhalo uherskému monarchovi Matyášovi Korvínovi. Další novodobou éru v dějinách Lubaně zahájila vláda Jagellonců (1490-1526). Po Jagelloncích nastoupili Habsburkové. Horní Lužici vládli až do doby uzavření pražského míru v roce 1635. V souladu s jeho ustanoveními bylo hornolužické markrabství předáno Sasku. Od této chvíle po dobu následujících 180 let obyvatelé Lubaně sloužili saským kurfiřtům. Vídeňský kongres, který ukončil napoleonské války, přinesl další změny. Tentokrát se obyvatelé Lubaně stali poddanými pruského krále a zůstali jimi až do doby sjednocení Německa v roce 1871. V rámci německého státu Lubań zůstával do roku 1945. Po ukončení 2. světové války bylo město přičleněno k Polsku.
Město Lubań se může pochlubit minulostí trvající již téměř 8 století. Každý, kdo se blíže setkal s jeho historií, zcela jistě zaregistroval, že je to velmi bohaté, ale i obtížné dědictví. Osud městečko nad Kwisou nešetřil. Četné požáry, které zcela ničily městskou zástavbu, dlouhé pustošivé a stále se vracející války a také bezohledné epidemie výrazně poznamenávají dějiny Lubaně. Je třeba ovšem zdůraznit, že nelehké momenty v historii města jsou rovněž příkladem nezlomné vůle jeho obyvatel. Pokaždé, i když se situace mohla zdát sebevíc beznadějná, jej s obrovským nadšením „vraceli k životu”. Samozřejmě nelze říci, že historii města provází pouze katastrofy. V průběhu staletí město prožívalo jak období ničím nenarušeného klidného rozvoje, tak i léta výjimečné prosperity. Mimořádně úspěšné byly: první polovina 16. století, konec 17. století, 2. polovina 19. století a začátek 20. století.
Historie z Lubaně vytvořila mimořádně zajímavé místo. Pohraničí Horní Lužice a Dolního Slezska bylo odpradávna územím, kde se setkávají a pronikají různé kultury, ideje, náboženství a také různorodé politické, hospodářské a vojenské zájmy. V důsledku toho všeho městská krajina získala neopakovatelnou pestrost. Snadno zde vycítíte jak ducha minulosti, tak i pozitivní energii současnosti. Aby si však člověk mohl vytvořit vlastní, na reálné zkušenosti založený názor na město, je nutné se blíže seznámit s jeho minulostí. Proto doporučujeme knížku „Lubań wczoraj i dziś” /Lubań včera a dnes/, jejímž autorem je Waldemar Bena. Knížka ve formátu pdf je v příloze, v dolní části stránek.